Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zdraví koní

8. 1. 2009

 

                                                Bylinky pro zdraví

Blahodárné účinky léčivých rostlinek znali už naši předci a mnohdy jich zdárně využívali. Účinné látky jsou obsaženy (podobně jako u jedovatých rostlin) buď v celé rostlině, či v některých jejích částech. Obecně využíváme rostlinu buď v její nadzemní, nebo v podzemní části.

 Pokud budeme sbírat nadzemní části, jedná se zejména o listy, květy, plody nebo semena, při využití u koní pak řidčeji o natě, lodyhy, pupeny, kůry či výtrusy bylin. Z podzemních částí pak využíváme především kořene, oddenku, mízy nebo cibule.

U koní využíváme nejčastěji k doléčení či podpoře léčby  nálev, čaje a odvary.

 Nálev znamená výluh za studena, odvar připravíme patnáctiminutovým varem v horké vodě, čaj pouze výluhem v horké vodě. Všechny vodní výtažky je však dobré připravovat těsně před použitím, neboť poměrně rychle podléhají zkáze – rychle se kazí.

 Nelze zde vyjmenovat zdaleka všechny rostliny, ale dovolte mi zmínit ty nejčastěji používané a u nás nejvíce se vyskytující.

 

 

 

Vrba bílá

 

Obrazek

Kdo by neznal strom vyskytující se velmi často ve vlhkých místech a na okrajích rybníků a podél řek. Můžete ji znát také pod lidovými názvy bělice, potočnice, rokyta, vetla, břesk. Její výška se pohybuje cca 9 – 18 metry, opadávající ohebné větve s úzkými a tenkými listy. Květ je u samčích jedinců zelený, u samičích žlutý.

Pro koně využíváme zejména kůru a listí sbírané v květnu a dubnu. Listy i kůru sušíme nejlépe v průvanu nebo na přímém slunci.

 Má protizánětlivý, antirevmatický, analgetický, ale také adstringentní a protihorečnatý účinek. Využívá se dobře při kolikových bolestech a křečích.

 

 

Tymián obecný

Obrazek

Najdeme růst jako menší, asi ¾ m vysoký keř s drobnými řapíkatými listy, s dřevnatou lodyhou. Drobné květy mají bledě nachovou barvu. Charakteristická je pro tymián jeho velmi aromatická kořenná vůně.

Z tymiánu obecného využíváme pro koně nať. Protože má expektorační a silně antiseptické účinky, hodí se k léčbě různých kašlů, katarů a infekcím dýchacích cest. Působí také močopudně a působí též proti přemnožení mikroorganismů v močových cestách. Také  působí proti přemnožení mikroorganismů, proti nadýmání, křečím a parazitům. Odbourává svalové bolesti i revmatismus. Zevně se Tymián užívá ve formě odvaru na kožní infekce a záněty. Pozor je třeba dát při podávání březím klisnám, neboť olej tymiánu může být velmi toxický.

 

 

Tužebník jilmový

Obrazek

Tužebník je trvalka rostoucí hojně na našich lukách a mýtinách s výškou kolem ¾ m. Má maličké, žlutobílé kvítky na rozvětveném stonku. Pro koně se využívá zejména květů a natě, ale lze použít celou rostlinu.Obsahuje vitamín C.

 Má antiseptické i protizánětlivé účinky. Výborně se hodí při problémech s revmatem či horečnatých stavech nebo při trávicích potížích (zejména způsobenými např. léčbou), pomáhá při průjmech. Celý trávicí systém chrání díky tomu, že redukuje tvorbu kyselin.

 

 

Šalvěj lékařská

Obrazek

Šalvěj je polokeř rostoucí převážně v zahrádkách do výše asi 0,5 m. Její listy mají jemně vroubkovaný okraj, kvete v červnu a červenci drobnými hnědočervenými až fialovými květy. Používáme hlavně listy. Poznáme ji také podle typického kafrového aroma.

Hodí se k léčbě dýchacích cest, protizánětlivě, antibakteriálně, ale také jako analgetikum a svými účinky uvolňuje křeče hladkých svalů.

 

 

Svízel

Obrazek

Tato bylina může dorůst až 150 cm výšky. Řadíme ji k jednoletým chloupky pokrytým bylinám. Listy mají chlupatý líc.

 Používáme listy a stonky.

Svým obsahem silic je vhodná k posílení kůže a srsti; je vynikající rostlinou pro podporu a posílení lymfatického systému. Je vhodná k léčbě infekcí močových cest ( cystitida a zvětšení lymfatických žláz).

Tuto rostlinu můžeme použít i v čerstvém stavu obzvláště pro koníky, kterým otékají nohy či mají laminitidu.

 

 

Šípková růže

Obrazek

Šípkovou růži známe asi všichni již ze svých dětských let z pohádkových příběhů. Je to vytrvalý až 2,5m vysoký keř s dřevnatými pruty s trny. Růst ji najdeme na mezích, loukách, na krajích lesů, kvete v červnu růžovými kvítky. Po odkvětu uzrává  červený plod obsahující velké množství semínek. Semínka jsou uložena mezi četnými chloupky uvnitř šípku.

 Využíváme zejména semen.

Je výborným prostředkem pro koně, kteří mají jakékoliv problémy s kopyty. Kromě těchto příznivých účinků, které mnohdy nahradí drahé preparáty k vnitřní péči o kopyta, se šípky vyznačují posilujícím účinkem na organismus a vysokou schopností regenerovat tkáně.

 

 

Pohanka obecná

Obrazek

Pohanka je jednoletá bylina asi 70 cm vysoká. Má dlouhé řapíkaté listy, které mohou mít až červenou barvu. Kvete bělozeleně.

Pro koně používáme jen nadzemní části rostliny.

Díky své bohatosti na minerální a stopové prvky má pohanka  příznivý vliv na oběhový systém a užívá se také při arthritidách.

 

 

Podběl lékařský

Obrazek

Jarní kytička našich luk a strání s šupinatými stonky a třapatými žlutými kvítky. Listy podbělu vyrůstají až po odkvětu, mají srdčité listy na dlouhém řapíku.

Pro koně se používá hlavně listů. Již od dávných věků se podběl využívá proti kašli, katarům, usnadňuje vykašlávání, působí desinfekčně a protizánětlivě.Působí tedy velmi dobře při problémech dýchacího ústrojí, zejména, jsou-li doprovázeny kašlem. Lze z něj také velmi dobře připravit kašovitý obklad.

 

 

Řecké seno – pískavice

 

Asi 50 cm vysoká jednoletá rostlina s charakteristickým kořenným pachem, trojčetnými listy a žlutobílými kvítky.

Pro léčbu koní se používá jejich semen. Pískavice stimuluje u koní chuť k přijímání potravy, proto se podává při léčbě žaludečních problémů, vředů, pro celkové zlepšení kondice a u klisen ke zvýšení tvorby mléka. Obsahuje totiž saponiny, které se podobají hormonům. Pokud je klisnám podáváno příliš velké množství Pískavice, může u nich způsobit hormonální nerovnováhu vlivem obsahem estrogenu. Její podávání ale také snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Protože má protizánětlivé účinky, dá se dobře použít také vně na různé nezhojené rány, při artróze, apod.

 

Smetanka lékařská

Obrazek

Tak tuhle rostlinku známe úplně všichni a kdo říká že ne, tak si vymýšlí…Vytrvalá rostlinka kvetoucí v dubnu a květnu podle nadmořské výšky, se silným kořenem z něhož vyrůstají dlouhé kopinaté listy. Květ – jasně žlutý na dutém zeleném stonku.

K léčbě používáme listy, květy i kořen.

Přes svou obecnou známost jen málokdo ví, že kořen pampelišky podporuje dobré trávení a činnost jater a také tvorbu žluči. Listy jsou bohaté na vitamíny a podporují močení.

 

 

Celer miřík

 

Bylina vysoká 30 – 80 cm, dvouletka.Má dlouhé listy se zubatým okrajem. Kvete od června do srpna bílými kvítky.

K léčbě využíváme zejména kořen a listy.

Užití při artritidě, má analgetické a antibakteriální účinky. Má také příznivý účinek na vysoký krevní tlak a má uklidňující účinky.

 

 

Meduňka lékařská

Obrazek

Vytrvalá rostlinka se čtyřhrannou lodyhou a listy vejčitého tvaru na dlouhých řapících. Kvést ji můžete vidět od června do srpna narůžovělými kalichy.

Pro koně používáme nať nebo listy.

Svými sedativními účinky zklidňuje organismus,uvolňuje napětí svalstva, působí proti křečím a příznivě ovlivňuje trávicí systém.

 

 

 

Máta peprná

Obrazek

Vytrvalá rostlina s polodlouhými listy až 0,5 m vysoká. Kvete zpravidla v červenci a srpnu kalichovitými tmavofialovými květy.

Používáme listy nebo olej, který se z ní vyrábí.

Máta podporuje trávení, zklidňuje a uvolňuje celou trávicí soustavu. Pomáhá také při potížích s koronárními cévami či hladkého svalstva (koliky). Svou aromatičností podporuje chuť k jídlu.

 

 

Maliník

Obrazek

I tuto rostlinku jistě známe ze svých zahrádek všichni, nebo velká většina z nás.Rostlinku tvoří pruty, které druhým rokem dřevnatí. Bílé květy najdeme uspořádané v hroznech během května až do srpna. Plody maliníku jistě nemusím zvlášť představovat – četné šťavnaté kuličky nejčastěji růžové až rudě červené barvy, které se po uzrání odloupnou od lůžka.Pěstuje se na zahradách, najdeme ho ale i na krajích lesů a luk.

Používáme listy. Maliník je velmi vhodný pro vysokobřezí kobyly pro své blahodárné účinky na děložní svalstvo. Podáváme jej kobylám poslední dva měsíce březosti a  dva měsíce po porodu.

 

 

Lékořice lysá

Obrazek

Vytrvalá bylina kolem 1m vysoká, s lepkavými listy. Kvete v červnu a červenci malými klasy modrofialové barvy. Kořen lékořice, který se využívá, je bohatě rozvětvený a až 2 metry dlouhý.

 Lékořice pomáhá uvolňovat hleny v průdušnici, působí protizánětlivě a zlepšuje také jako jedna z mála rostlinek funkci jater. Je vhodná zejména na záněty, vředy i průjmy. Pozor bychom si měli dát na vyšší dávky, ty totiž mohou u koní vyvolat zadržování tekutin.

 

 

Kostival lékařský

Obrazek

Také kostival je nám mnoha jistě velmi dobře znám. Jedná se velmi vytrvalou rostlinu, která má povrch pokrytý chloupky. Ve vhodných podmínkách může dosáhnout výšky až 1,20 m. Kvést jí můžeme vidět již od jara do podzimu zvonkovými až baňkovitými květy fialové, narůžovělé až purpurové barvy.

Pro koně používáme hlavně oddenek.

 Díky obsahu alantoinu velmi dobře působí na léčbu kostí, vazů a chrupavek. Působí také velmi dobře na záněty horních cest dýchacích, protože zklidňuje a usnadňuje vykašlávání. Kostival je ovšem třeba velmi opatrně použít, neboť při delším používání nebo předávkování může být nebezpečný.

 

 

Heřmánek pravý

Obrazek

Známá dvouletá bylina až 25 cm vysoká. Květy jsou bílé s jasně žlutým středem, na noc se zavírají. Střed je u pravého heřmánku kopulovitý.

 U koní používáme květ.

Heřmánek pravý má uklidňující, desinfekční a protizánětlivé účinky a hodí se proto zejména k léčbě v trávicím systému. Lze ho použít také vně ve formě obkladů na různé zánětlivé procesy. Na povzbuzení chuti se zejména starším koním podává čaj připravený z 5 – 7 vrchovatých lžic, což je zhruba 25g na 1 – 2 litry vody. Tato dávka také pomáhá při odkašlávání a zánětech průdušek.

 

 

Oregano – Dobromysl obecná

Obrazek

Oregano – trvalka s okrouhlými, načervenalými listy.Květy jsou drobné bílé až růžové barvy.

Používáme sušenou nať.

Má relativně široké spektrum použití. Obsahuje velké množství silic – mají proto protivirózní, anestetické, protiplísňové, analgetické i antibakteriální účinky.

 

 

Česnek setý

Obrazek

Všichni známe z našich zahrádek. Silně aromatická jednoletá bylina s výškou od cca 25 cm až do 1m. Síla česneku je ukrytá pod zemí. Cibule obsahuje četné stroužky. Kvete od června do srpna, podle nadmořské výšky růžovobílými květy.

Používáme hlízu, čili cibuli, nebo chcete-li stroužky česneku.

Má silné baktericidní a antimykotické účinky.

Zdárně použijeme účinků česneku při potížích dýchacího aparátu, při bronchitidách, pomáhá při infekcích. Není vhodné ho podávat kojícím klisnám, neboť česnek může snadno proniknout do mléka a může ohrozit jeho systém zažívání.

 

Bez černý

Obrazek

Roste jako strom nebo keř s různou výškou.Kvete v červnu a červenci drobnými bílými až nažloutlými kvítky, jemně vonícími. Plody jsou až černé barvy, drobné kuličky které dozrávají zpravidla v průběhu září.

K léčbě používáme hlavně květy a bobule.

Hodí se k léčbě horních cest dýchacích,při nachlazení, katarech a podporuje i pocení. Je dobrým prostředkem i při jaterních onemocněních.

 

 

 Je na místě zdůraznit, že bychom se v žádném případě neměli uchylovat k bezmyšlenkové léčbě bylinkami, protože při podezření na jakoukoliv nemoc koně je vždy radno volat veterinárního lékaře, zejména, pokud je majitel nebo jezdec koně začátečník. Pouze tak se vyhneme případnému vážnému zhoršení stavu a zbytečnému utrpení koně. Bylinky mohou léčbu podpořit, případně je užijeme k doléčení a rekonvalescenci. O užití je vhodné poradit se s Vaším veterinárním lékařem

 

***********************************************

 

 

 

 

 Otlaky od sedla

Náhlé vyhazování, citlivost v oblasti kohoutku a hřbetu, otoky i odřeniny – i jinými způsoby se mohou projevovat otlaky od sedla.

Můžeme je nalézt u koní všech skupin a barev, přesto že mezi koňáky lze zaslechnout  názor, že častěji postihuje koně s tenkou kůží.

Otlaky  jsou častým následkem nesprávného sedlání, špatně padnoucího sedla, nedbalého čištění ale způsobují je i drobné rány nebo oděrky způsobené válením. Může jít o lehké odřeniny v oblasti kohoutku, páteře nebo v prostoru celého hřbetu.

Otlak může být jednak „jen“ zhmožděninou, která se projeví otokem v místě poškození, nebo otevřenou ránou, která, pokud se zanedbá, může začít hnisat. Obecně lze tedy říci, že otlaky od sedla mohou být buď uzavřené, nebo otevřené. Některé velmi zanedbané sedlové otlaky mohou vést při jejich zanedbání dokonce až k píštěli kohoutku. Ten nejen že je velmi bolestivý, ale také znemožní použití koně po mnoho dní, neboť se hojí velmi pomalu.

 Prevence je při tom relativně jednoduchá. V první řadě je to čistota koně před ježděním. Při válení si kůň může stébly trávy, větévkami nebo trny poškodit hřbet. Z tohoto banálního zranění se pak pod tlakem sedla při jízdě vytvoří rána. Samotným čištěním koně tedy nejen zbavujeme znečištění, ale zároveň kontrolujeme jeho zdravotní stav. Druhou možností, jak se může kůň v sedlové oblasti jednoduše poranit je použití nadměrně zašpiněné nebo neudržované sedlové dečky. Jedná se především o neprané a ztvrdlé podložky, ale také o záhyby na nich způsobené nedbalostí při sedlání, ale také chybně položené tlumící podložky (pěnové, molitanové, ale i tzv. gelovky). V neposlední řadě je možné poškození hřbetu i vlivem poškození samotného  sedla, a to jakéhokoliv a nezáleží na tom,  je-li anglického či westernového typu. Pokud jsme přesvědčeni, že sedlo koni dobře sedí a má správnou velikost, je vhodné prohlédnou sedlové  polštáře – i tady je možná příčina problému.  Můžeme tu najít nedostatečně docpané sedlové polštáře, jejich poškození cizím předmětem či hřebíkem a v neposlední řadě často bývá vidět, zejména u sedel nižší kvality, poškozená kostra. U westernových sedel zase často vyčnívá hřebík, který nemusí být vidět, ale při tlaku je cítit ostrý hrot, zejména v předních částech sedla. Použití dvou či různě silných dek v tomto případě není řešení. Aby bylo možné úplně odstranit problém, je samozřejmě třeba odstranit i samotnou příčinu problému. Proto je důležité zdroj otlaku najít a řešit ho: pravidelně čistit nejen koně, ale také kontrolovat a prát sedlové deky, kontrolovat stav sedla. U některých koní lze také zjistit pohmatem na hřbetě v oblastech sedla tvrdé uzlíky, což jsou ve velké většině již staré ucpané mazové žlázky. Pod vahou jezdce se mohou různě zbytňovat a zvětšovat se. V takovém případě je veterinář injekcemi obstřikuje nebo i chirurgicky odstraní.

 Pokud zjistíme problém na vyjížďce, je třeba z koně sesednout, povolit sedlo a koně domů dovést. Vyjížďky jsou bývají velmi často ukazatelem problému s otlaky, neboť doba dráždění v místě postižení je dlouhá a neustálá. Poranění v místě sedla však může mít i takové příčiny, jako jsou kousnutí, kopnutí, bodnutí hmyzem apod. Ani na takových koních bychom neměli jezdit, naopak, měli bychom dát koni dostatek času na zhojení takových problémů. U otoků, bodnutí a neotevřených ran je třeba krom samozřejmého vynechání práce pod sedlem i ošetření formou chlazení. Chlad v takových případech snižuje bolestivost a zabraňuje dalšímu otékání. Lze použít např. chlazení houbou, kterou namáčíme do studené vody, nebo použití chladících gelů k takovým účelům určeným. Pokud je rána tak velká či takového rozsahu, že ji není možné ošetřit běžným způsobem nebo na ni desinfekční prostředky nestačí, požádáme o pomoc veterináře. Takové otlaky se velmi, pomalu hojí. Podle velikosti a stupně postižení dá koníkovi buď hojivou mast, nebo určí další postup léčby. V letním období je také vhodné takto otevřené rány chránit z pochopitelných důvodů před hmyzem.

 Pokud jsou otlaky nebo již způsobené rány opravdu velké,  způsobují ztuhnutí těla koně a strnulý pohyb. Na takovém koni samozřejmě nesmíme jezdit a to ani bez sedla.

_______________________________________________________________

Krmné doplňky jako součást výživy koní

Dnes už můžeme svým koním dopřát různé doplňky krmné dávky, ať v suchém nebo tekutém stavu. K dostání jsou dokonce i různé formy gelů či past. V zásadě jsou určeny pro ty či ony problémy s koněm…jedny pro kůži, druhé speciálně pro kopyta, další pro lesk srsti, pro březí a kojící klisny, hříbata, plemenné hřebce apod.

 Krom takových speciálních minerálních a vitamínových doplňků lze použít i jiné krmné doplňky, pro koně velmi cenné. Základním doplňkem, který by neměl chybět v žádném boxu či v žádné stáji je sůl. Pro koně představuje jeden z nejdůležitějších zdrojů sodíku. Pokud nemá kůň přístup k soli, dochází k dehydrataci jeho organismu a také zvýšenému vylučování dusíkatých látek močí. Srst koníka, který nemá dostatek soli nebo k ní nemá přístup má také suchou a lámavou srst a jeho výkonnost klesá. Liz můžeme jednoduše nechat v boxu v držáku (k dostání v obchodech s jezdeckými potřebami příp. v některých prodejnách pro domácí zvířata), kde koník sám o svou kostku pečuje :o). Pokud necháváme sůl v lizu venku na pastvinách, je třeba zabránit kontaktu se solí vodě.

Vápencová moučka se vyrábí jemným mletím přírodního vápence s vysokým obsahem uhličitanu a malým množstvím zeminy. Tělu dodává důležitý zdroj vápníku, který je jak známo dobrý nejen pro růst a vývin kostí.

Mořské řasy mají vysoký obsah jodu, který je důležitý nejen pro dobrou srst a správnou funkci štítné žlázy, ale také na celkový stav organizmu. Dávkování je však třeba provádět s opatrností, neboť řasy mají vysokou koncentraci živin. Kvalitní mořské řasy jsou však také drahé, pozor na levnější formy řas – obsahují většinou těžké kovy.

 Pšeničné klíčky jsou velmi bohaté na vitamín E, příznivě působící na plodnost, kvalitu srsti a temperament koně. Při skladování je třeba brát v úvahu právě vysoký oddíl vitamínu E, neboť díky jemu rychle pšeničné klíčky žluknou.

Rostlinné oleje podporují trávení a rovněž působí na kvalitu srsti. Dávkování pro velkého koně je podobné  u všech typů olejů (olivový, slunečnicový, rýžový, kukuřičný, řepkový), zpravidla se pohybuje mezi 1 – 4 lžícemi denně. Olej však musí být kvalitní (čerstvý – ne žluklý), proto je třeba také jeho skladování věnovat pozornost.

Rybí tuk je bohatým zdrojem vitamínů A a D. Tyto vitamíny však lze relativně jednoduše předávkovat, proto pokud chceme krmit rybí tuk, je vhodnější zvolit vitamínový prostředek, který rybí tuk obsahuje a tím zajistíme jeho přesné dávkování.       

________________________________________________________________

 

 

 

 

 

 

 

Účinné látky ve výživě koní

Vitamíny:

Vitamín A je důležitým prvkem  pro správný vývin celého organismu i pro jeho správný růst. Dostatek vitamínu A zvyšuje odolnost koně vůči infekcím, zvláště pak infekcím respiračního původu. Pokud je vitamínu A v těle koně nedostatek, projevuje se např. poruchami vidění, snižuje reprodukční schopnosti, může negativně působit na kloubní a kosterní změny. Do krmené dávky je třeba ho dodávat, neboť v přirozeném krmném zdroji má nízký obsah.

 

Vitamín B (B2, B6,B12)

 Vitamín B je v těle koně produkován ve slepém střevě, stejně jako kyselina pantotenová a listová, niacin a cholin. Při jeho nedostatku dochází ke snížení intensity růstu, kůň je nervní a často ubývá na váze.

 

Vitamín H – biotin

 Biotin je nezbytně důležitý pro každou buňku. Nedostatek biotinu významně ovlivňuje intensitu růstu koní, změny na kůži, kopytech a srsti koní. Dlouhodobé podávání biotinu do krmení vyřeší problémy s vadami kopytní rohoviny, jako je lámavost, pevnost, pružnost. Zlepšení je patrné po při podávání dávky 15 – 20 mg/denně na jednoho koně, po dobu 6 měsíců.

 

Vitamín C

Nebo chcete-li kyselina ascorbová působí jako protistresová a protišoková látka, který je zároveň potřebný pro tvorbu a správnou funkci pojivových tkání, kostí a chrupavek. V období zvýšené zátěže a pro zvyšování odolnosti organismu proti chorobám je vhodné ho do krmení dodávat, i když kůň si svou vlastní potřebu vitamínu C vytváří sám.

 

Vitamín D

Je potřebný pro správnou funkci a vývoj pohybového aparátu koně, řídí vstřebávání vápníku a fosforu v těle. Hlavním zdrojem je zelená píce, proto u koní ve stájovém odchovu je třeba ho organismu dodávat pravidelně v přiměřených dávkách.

 

Vitamín E

Je důležitý pro činnost svalů. Pokud ho kombinujeme se selenem, působí blahodárně na reprodukční schopnost koně. Přirozený příjem vitamínu E se snižuje tím, že sušením trávy dochází k jeho úbytku z tohoto přirozeného zdroje.

 

Vitamín K

Dostatek vitamínu K je důležitý pro srážení krve. Pokud je ho v organismu nedostatek, projevuje se nedostatečnou tvorbou proteinu v játrech koně.

--------------------------------------------------------------

Minerální látky:

Vápník:

V největší míře ze všech minerálních látek se podílí na stavbě kostí. U mladého koně způsobuje nedostatek vápníku zpomalení růstu, ale také řídnutí a křehnutí kostí. Spotřeba válníku závisí především na stáří koně, jeho stravitelnost se pohybu je od 40 – 70%.

 

 

Fosfor:

 Fosfor je obsažen ve všech buňkách v těle i tělních tekutinách. Kostra koně obsahuje až 80% z celkového svého obsahu, ve svalech koně tvoří asi 10%. Zbytek je obsažen v ledvinách, játrech, žaludku, střevech. K úplnému využití fosforu organismem dochází za předpokladu, že je dodržen správný poměr mezi ním a vápníkem při současném dostatečném pokrytí vitamínu D.

 

Sodík, Draslík

Nedostatek draslíku a sodíku v těle koně vyvolává sníženou produkci mléčných žláz, využitelnost krmné dávky a snižuje celkový příjem potravy, naopak, jejich nadbytek způsobuje trávicí potíže a zvyšuje příjem vody. Nejčastěji se příjem sodíku a draslíku řeší lizem nebo kuchyňskou solí, která ale může ve větším množství vyvolávat trávicí potíže a srdeční slabost. Spotřeba organismu závisí na jeho zátěži a na teplotě prostředí.

 

Hořčík

Dostatek hořčíku v těle omezuje srážení krve a má vliv na centrální nervový systém. Protože se účastní přenosu impulsů v nervosvalových spojích, ovlivňuje m.j. svalové kontrakce. Působení hořčíku v těle je nenahraditelné.

 

Železo

Díky železu se udržuje dostatek kyslíku v červených krvinkách. Jeho nedostatek může způsobit anémii a tím nedostatek kyslíku v krvi, zvláště po zátěži.

 

Měď

Dostatek mědi v organismu zajišťuje růst a vývoj plodu, vývin kostry a pigmentaci kůže koně. Podílí se také na využití železa organismem.

 

Zinek

Ovlivňuje zvýšenou aktivitu pohlavních orgánů koně a částečně napomáhá růstu zdravé rohoviny.  Množství zinku potřebného pro organismus při tom závisí na dobrém poměru s vápníkem, mědí a železem. Nedostatek zinku způsobují u koníků nekvalitní srst, zhoršuje růst hříbat a snižuje využitelnost krmiva.

 

Mangan

Zlepšuje vývin kostry u mladých koní, u klisen podporuje reprodukční schopnosti.

 

Jód

Dostatek jódu je významný zejména pro nenarozená hříbata, protože při jeho nedostatku je ohrožena životaschopnost hříběte.

 

Kobalt

 Je důležitou součástí vitamínu B12

 

Selen

 Je velmi důležitý pro růst, správnou funkci a činnost svalů, má vazbu na vitamín E.

 

Chrom

 Nedostatek chromu způsobuje u koní sníženou plodnost, poškození rohovky, sníženou produkci spermií, sníženou plodnost a zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi. Mnohé z příznaků se u koní objevují v období zátěže, při stresu a ve starším věku.

 

L – carnitin

U koní urychluje energické využití tuků při sportovních výkonech a omezuje procesy, které odbourávají svalové bílkoviny. Tím snižují únavu koně. Je také velmi důležitý pro hříbata, protože napomáhá rozvoji kosterní a srdeční svaloviny.

 

Čerpáno z krmivářského semináře Chlumec n. C.

________________________________________________________

 

JEDOVATÉ ROSTLINY

 

Dub

Dub obsahuje ve svých listech, plodech i v poupatech velké množství tanninu. Po konzumaci se u koní vyskytují časté zácpy, slabost a nechutenství, bývají postiženy i ledviny, koně mohou být i dehydratováni. Léčba – veterinární lékař dekontaminuje organismus projímadly.
Vyskytuje se hlavně v listnatých lesích a na jejich okrajích.

 

 x

Tis červený

Je smrtelně jedovatou rostlinou již po pozření malého množství. Koně, kteří pozřeli tis mají svalovou slabost, třesou se, nastupuje ztížené dýchání a nakonec smrt. Výjimkou není nalezení mrtvého koně ještě s větévkou tisu v hubě.
Tis roste jako okrasná dřevina - keř nebo malý stromek s malými červenými plody. Smrtelně jedovatá je celá rostlina.

 

  x

Starček přímětník

Je pro koně smrtelně jedovatý v suchém stavu, ve kterém ho koně rádi přijímají. Pro otravu stačí koni pozřít 8 – 10% jeho tělesné hmotnosti. Roste na loukách a mýtinách, způsobuje u koní poruchy jater a až po určité době dochází k jejich akutnímu selhání.

 

 x

Štědřenec

Je pro koně jedovatý po pozření kterékoliv jeho části. Nejjedovatější jsou jeho semena. U koní, kteří štědřenec pozřeli se objevují nervové poruchy, nakonec dochází k úhynu.

 

 x

Skořec

Jedná se o okrasnou rostlinu pěstovanou na zahrádkách. Nejvíce jedovatá jsou jeho semena. Koním stačí k otravě jen velmi malé množství. Koně jsou po pozření Skořce malátní, mají křeče, potí se, nezřídka mají horečku, kolikové bolesti i průjem, nápadný je slabý, ale rychlý puls.

 

 x

Vlnice

Vlnice patří mezi byliny pro koně velmi jedovaté. Výsledkem požití vlnice je celkové ochrnutí koně.

 

 x

Čirok obyčejný

Obsahuje mnoho nitrátu a kyanidu, proto je silně toxický. U koní přivodí poruchy dýchacích cest.

 

 x

Pryskyřník 

Je pro koně středně jedovatý, pokud ho koním nedpředkládáme nasekaný v krmení, vyhýbají se mu pro jeho jasně žluté květy. Pokud je pryskyřník součástí sena, je pro koně neškodný. U krmení nevadí, pokud je alespoň povadlý.

 

 x

Rulík zlomocný 

Svým velkým obsahem atropinu způsobuje u koní rozšíření očních zornic, což je známkou otravy. Koně nejsou schopni vstát.

 

 x

Hasivka (kapraď) 

Setkáme se s ní hlavně v lesích a na stinných místech. Pro koně je toxická jak čerstvá, tak v suchém stavu. Příznaky pozření hasivky jsou hlavně spavost, držení zadních končetin od sebe, sražená záď, hubnutí, vrávorání. Nejjedovatější jsou mladé listy. K úhynu koníka dochází kolem 7 – 10 dní po objevení prvních příznaků.

 

 x

Třezalka 

Vyskytuje se na pastvinách, loukách a slunných místech. Nebezpečná je hlavně svým působením na světlou a bílou kůži koní, která neobsahuje pigment a stává se tak vlivem slunečního záření velmi citlivá na sluneční záření. Objevují se pak totiž popáleniny.
V suchém stavu způsobuje po pozření u koní otravu.
Včasnou léčbu zajistí veterinární lékař.

 

 x

Přeslička 

Přesličce vyhovuje k růstu vlhké prostředí. Nalezneme jí ale i na loukách a u některých cest.Na pastvině koně přesličku jen málokdy spasou, nebezpečná je ale předložená v krmení v suchém stavu v seně. Požití přesličky způsobuje vrávorání koně, který se často ani neudrží na nohou. Kůň je unavený , slabý a má špatnou koordinaci. Pokud se otrava podchytí včas, vyléčení je možné.

 

 x

Javor

Je pro koně jedovatý hlavně v létě a na podzim. Pro koně jsou jedovaté listy v jakémkoliv stavu. Otrava javorem se projevuje zvýšenou tepovou i dechovou frekvencí, nápadně zabarvenou močí, depresí a nezřídka žloutenkou.

 

 x

Bolehlav (rozpuk jízlivý)

Vyskytuje se na ne příliš udržovaných místech. Jedovaté jsou hlavně mladé rostliny a kořeny, nejvíce nebezpečné jsou pro koně semena. Příznaky nastupují chvíli po pozření:zvýšená dechová frekvence, časté močení, bolesti břicha, svalové křeče. Pokud zasažený organismus veterinář včas dekontaminuje projímadly, je možnost vyléčení. Velmi jedovaté jsou stonky a kořeny. Obsahují jed cicutoxin, jehož stačí pouze 60 g, aby byl pro koně smrtelný. Smrt nastává rychle, kůň má bolesti břicha, křeče, svalové třesy.

 

x

Rododendron (pěnišník)

Pěstuje se na zahradách jako okrasný keř nebo stromek. Příznaky otravy jsou nápadné slinění, ulehnutí, deprese i průjem či ztížené dýchání.

 

 x

Ocún 

Jarní kytička rostoucí v trávě, fialově kvetoucí. Velmi nebezpečná jsou pro koně semena a květy, která obsahují kolchicín. Postižený kůň má zánět střev a velmi bolestivé koliky. Koně lze zachránit pouze okamžitou léčbou, kterou poskytne veterinární lékař ve formě infuzí.

 

 x

Blatouch bahenní 

Najdeme ho hlavně na krajích vodních toků a ploch a v bažinatých oblastech. Jedovaté jsou především cibulky, kde jsou obsaženy toxiny. Otravu blatouchem poznáme podle průjmu, slinění i podrážděním kůže. Veterinární lékař podá většinou koni antibiotika a prostředky pro uklidnění, dekontaminuje postižený organismus.

 

 x

Zimostráz

Setkáme se s ním nejčastěji na okrasných zahradách (jako součást živých plotů). Nejvíce jedovaté jsou pro koně jeho listy. Těch stačí kolem 0,5 kg. Postižený kůň má křeče, průjem a špatně dýchá.

 

 x

Zerav (túje) 

Všechny části túje jsou pro koně velmi jedovaté. Otrava se projevuje těžkým podrážděním střev i kůže, v nemalé míře poškozením ledvin a jater.

 

 x

Popenec břečťanovitý 

Pro koně je nebezpečná celá rostlina. Smrt nastává až po pozření velmi velkého množství. Bývá často součástí sena. Koně se hodně potí, těžce dýchají a mají rozšířené zornice.

 

 x

Náprstník 

Roste na zahrádkách jako okrasná rostlina. Koně přijmou náprstník jen suchý v seně, jedovatá je pro koně celá rostlina. Požití se projevuje nejčastěji křečemi, průjmem, nepravidelným srdečním rytmem.

 

 x

Lupina 

Nejvíce nebezpečné jsou pro koně mladé rostliny nebo semena. Po pozření má kůň křeče, ulehává, má celkově podrážděný trávicí systém.

 

 x

Akát 

Nejjedovatější jsou pro koně větve a mladé pupeny. Kůň, který pozře akát trpí nechutenstvím, má kolikové bolesti a je slabý. Při podezření na otravu akátem ihned voláme veterinárního lékaře.

 

 x

Oleandr 

Okrasná rostlina zahrádek. Pro koně je prudce jedovatá celá rostlina. Koně trpí dechovým selháním, kolikami, průjmem. Suché listy bývají součástí sena od zahrádkářů.

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA